Metody svařování nerezového materiálu

Metod, jak svařovat nerez, existuje mnoho. Na nerez lze použít jakýkoliv běžný způsob svařování. Základem je výběr vhodného přídavného materiálu. V případě použití nevhodného přídavného materiálu hrozí riziko vzniku koroze a narušení pevnosti svaru.

Nejpoužívanějšími metodami svařování nerezových materiálů jsou:

Metoda TIG
Metoda MIG/MAG
Svařování obalenou elektrodou

Svařování nerezu TIG

Svařování metodou TIG (Tungsten Inert Gas), z němčiny také známé jako WIG (Wolfram Inert Gas), je tavný svařovací proces, který se využívá pro vytváření kvalitních a bezrozstřikových svarových spojů. TIG svařování je ideální pro nerezové oceli, hliníkové slitiny, niklové materiály a tenké plechy.

" Tungsten je výraz používaný pro označení wolframu. Toto označení vzniklo již ve středověku při těžbě v německých hutích a v překladu ze švédštiny znamená “těžký kámen”

Princip TIG svařování spočívá v použití inertní atmosféry a wolframové elektrody, která je odolná vůči teplotě a neodtavuje se. Elektroda vytváří oblouk, který ohřívá a roztavuje materiál. Kolem elektrody je ochranná hubice, která zajišťuje ochranu ohřátého materiálu před chemickými reakcemi s okolním vzduchem. Inertní plyn (často argon, oxid uhličitý) se používá jako ochrana před oxidací a ke zlepšení kvality svaru.

Výhody TIG svařování zahrnují vysokou teplotu oblouku, možnost regulace přísunu tepla do svaru a výbornou ochranu svarové lázně před škodlivými účinky vzduchu. Touto metodou lze dosáhnout kvalitních a pohledových svarů a jejich vysoké pevnosti. Metoda TIG umožňuje dokonalou kontrolu nad svarovou lázní. Možné je také svařování bez přídavného materiálu. Svarový kov tak bude mít 100% shodné chemické složení se základním materiálem. Velmi důležitou výhodou metody svařování TIG je v neposlední řadě také možnost snadného svařování i velmi malých a tenkých materiálů, jako jsou například folie.

Elektrody pro TIG svařování mohou být čisté (s označením WP) nebo legované (např. s oxidy vzácných zemin). Barvy elektrod se liší podle použité slitiny.

TIG svařování je vysoce kvalitní metoda, která se uplatňuje v různých odvětvích, včetně letectví a kosmonautiky.

Svařování nerezu MIG/MAG neboli CO2

MIG/MAG svařování, někdy též označované jako CO2 svařování, je pravděpodobně nejběžnější metoda svařování. Tato technika se často využívá v průmyslové výrobě a má několik klíčových rysů.

MIG = Metal Active Gas
MAG = Metal Inert Gas

Při MIG/MAG svařování se používá ochranný plyn. V případě MIG jde o inertní plyn (nejčastěji argon) a v případě MAG jde naopak o aktivní plyn (například směs argonu a oxidu uhličitého). Ochranný plyn slouží k minimalizaci oxidace a k zajištění čistého sváru. Dalším důležitým prvkem této metody je drátová elektroda. Při MIG/MAG svařování se používá právě tento typ elektrody, který se postupně rozpouští, čímž tvoří svar.

Tato metoda je rychlá, poměrně snadná, a umožňuje tak efektivní produkci. Obsluha je snadná a je možné využít vysokého odtavného výkonu. Menšími nedostatky této metody jsou vyšší nároky na údržbu a vysoké vyzářené teplo do prostoru. Je také nutné využití tlakové lahve CO2 a její plnění, což může způsobit prostoje při sváření.

I když u metod svařování MIG/MAG převažují hlavně výhody, je důležité dodržovat správné postupy a volit kvalitní přídavný materiál. Tím bude zajištěno, že svary budou skutečně pevné a spolehlivé. Pro metodu MIG a MAG lze použít stejné typy svářeček.

Rozdíl mezi metodami MIG a MAG je pouze v tom, jaký plyn bude použit, zda inertní či aktivní, a jaký materiál bude svařován.

MIG/MAG svařování se často používá pro svařování plechů, konstrukcí a trubek. Použití metod je vhodné pro různé materiály, včetně nerezu. Použít tuto metodu můžete při svařování hliníku a jeho slitin, slitin mědi (zejména bronzu), slitin titanu, svařitelných lehkých kovů a oceli.

Svařování nerezu elektrodou

Svařování nerezu obalenou elektrodou, jinak též ruční obloukové svařování (MMA), je jedna z tradičních metod svařování s využitím elektrického oblouku generovaného mezi kovovou elektrodou a svařovaným materiálem k tavení a spojování materiálů. Principem této metody je tavitelnost odtavované elektrody, která vytváří spojovací materiál, zatímco její obal slouží k ochraně svařovaného spoje před vnější atmosférou.

Využití ručního svařování nerezu elektrodou je rozmanité a nachází uplatnění v široké škále odvětví, včetně potravinářského průmyslu, farmacie, chemického průmyslu, energetiky a dalších oblastí, kde je klíčovým požadavkem odolnost proti korozi a vysoká pevnost materiálu. Tato metoda je ideální pro svařování nerezových konstrukcí, potrubí, nádrží a dalších komponentů, kde je vyžadována precizně odvedená práce a odolnost vůči korozi.

Mezi hlavní výhody svařování nerezu elektrodou patří jeho univerzálnost a schopnost pracovat v různých pozicích, což umožňuje sváření i v obtížně přístupných místech. Další výhodou je relativní jednoduchost provádění tohoto typu svařování a poměrně nízké náklady na vybavení. Jde také o metodu s nižší hlučností.

Ruční svařování elektrodou však samozřejmě vyžaduje určitou míru zručnosti a odborných znalostí, aby se dosáhlo kvalitních výsledků.

Jakou metodu svařování zvolit?

Každá z výše uvedených metod nachází své uplatnění v oblasti svařování nerezové oceli. Je důležité zvážit specifika vašeho projektu a výběr nejvhodnější metody pro daný projekt konzultovat s odborníky. Vždy záleží na tloušťce svařovaného materiálu, na jeho povrchové úpravě, na povaze používání výsledného výrobku, na vzhledových požadavcích a na mnoha dalších aspektech.

Pokud máte nějaké otázky k tématu svařování nerezové oceli, neváhejte a napište nám! rádi vám pomůžeme nalézt všechny odpovědi.
Veškeré kontakty naleznete zde.